Henry Psanec

Nemám moc dobré mínění o davech lidí v dopravních prostředcích všeobecně. Lidé mu obracejí knihy, ale nevím třeba, jestli by mu pomohli, kdyby měl nějaký problém. Lidé a dav jsou prostě zvláštní.

To, že by mu málokdo nějak pomohl, případně ohradil se proti neslušnému chování, jsem taky myslel tím "hlavu odvracející"...

He, to obracení je divné, to je fakt. Ovšem mnohem víc mě udivuje snaha číst vzhůru nohama... Hned jsem to zkusil, ale místo soustředění na to CO čtu, jsem se soustředil na to JAK to čtu :).

Lidi si proste mysli, ze je to nejaka recese nebo nataceni srandovniho klipu.

"I was in Fyffe, Alabama last year. After the show, I go to a Waffle House. I'm not proud of it, I'm hungry. I'm eating, I'm alone and I'm reading a book. Waitress walks over to me:

"Hi, what you readin' for?"

Is that like the weirdest question ever? Not what am I reading, but what am I reading... for.

"Shit, you stumped me. Why do I read? Hmm... I guess I read for a lot of reasons, and the main one is... so I don't end up being a fucking waffle waitress."

Then, this trucker in the next booth gets up, stands over me and goes:

"Well, looks like we got ourselves a reader."

What the fuck's going on here? Like I walked into a Klan rally in a Boy George outfit. It's a book!"

(Bill Hicks)

Pro vnějšího pozorovatele je nanejvýš pravděpodobnější, že obrácená kniha v rukou člověka je omyl, než záměr.

To, že Češi jsou schopní knihu někomu obrátit svědčí o zachování přirozené společenskosti a malým zábranám ve věcech, které jsou v našich měřítcích "neškodné" ... je tu jen malé riziko konfliktu. (konají je proto v dobré vůli k vyvedení z omylu jiného a tedy i uvedení stavu věcí do běžnější, pravděpodobnější polohy v prostoru, kde se nacházejí i oni) Používají ale zkratku. Správné by bylo nejdříve se zeptat.

Myslím si, že vstoupit někomu do životního prostoru není neslušné VŽDYCKY. Je to neslušné pouze pokud evidentně existuje jiné, stejně dobré řešení, které méně atakuje toho druhého.

Podobná situace je, když dva cizí lidé sedí u stolu s pivem a druhému spadne do piva moucha. Ovšem samotné spadnutí neviděli ani jeden. Po zjištění jsou 2 typy lidí:
1) upozorní jej že má v pivu mouchu (přestože tím riskuje, že toho člověka uvede do rozpaků)
2) bude dělat jako že nic neviděl a NEBUDE si všímat. (vyargumentuje si to jako že mu do toho nic není.)

Podle mne je druhé chování více patologické. Naivně předpokládá, že neviděním daný jev neexistuje a proto se jím nemusí zabývat.

Naproti tomu lidé anglo-americké civilizace se naučili být více asociální, pod jakousi rouškou "respektu k jinakosti". Je to pouze rouša, protože většinou pod povrchem je o to větší netolerance a fundamentalismus.

Závěrem: Obě situace chování ve svém krajním oprojevu jsou pro společenství lidí neproduktivní. Jedna inklinuje k uniformitě, druhá k chaosu.

Ano, malé zábrany tam, kde z našeho pohledu nic nehrozí. Máš samozřejmě pravdu, je lepší si všímat a nejdřív se zeptat; a je nutné se učit, dodávám já. K té netoleranci a fundamentalismu bych ještě dodal pohrdání. (Byť v některých oblastech života snad ustupuje.) Stejně ale přidám klasickou historku: Když byl Diogenés na návštěvě u bohatého občana, ten mu přísně zakázal, aby si v jeho domě kdekoliv na zem odplivl. Diogenés si tedy odplivl na jeho obličej s tím, že nenašel vhodnější místo.

Jsme pohodlní a zbabělí, navzdory tomu, že: "Záchrana leží tam, kam se nevydáváme z obavy, že se nebudeme moci vrátit." (Thomas Bernhard)

To je hodně divné. Ještě jsem nepotkala někoho, kdo by četl knihu otočenou vzhůru nohama :-) (taky jsem to zkusila :-) - moc zajímavé a vůbec ne špatné), ale potkat ho, vím jistě, že bych mu tu knihu neobrátila, navíc ještě jen tak beze slova. A udělat to někdo mně, považuji to za útok a hrubý zásah do svého soukromí. Stejně jako u těch, kteří to udělali Tvému příteli.

Já to taky zkusil, ale dávám přednost tomu číst třeba Wittgensteina nevzhůru nohama. Toho čtu stejně pomalu. Případně Hegela. Už v druhé větě začnu skřípat zuby a natáhnu se radši pro Vinnetoua.

Hezký "avatar". Takový starověce lesní, hodí se k článku o Stivellovi.

Lidé mají štěstí že to A. za útok nepovažuje, spíš za sociologický fenomén k přemýšlení, on je totiž bývalý ragbysta a plavec.